Obsáhlé interview s naším generálním ředitelem nejen o tématu digitalizace státní správy vychází jak v tištěných Hospodářských novinách, tak i online na jejich stránkách.
V rozhovoru se dočtete například o tom, jaká je úroveň digitalizace státní správy u nás v porovnání s Evropskou unií, o naší spolupráci s firmou Yaskawa, o expanzi na mezinárodní trh s projektem VacayMyWay.com a něco málo i o plánech do budoucna.
Celý článek si můžete přečíst v online verzi zde, nebo jeho kompletní přepis přinášíme níže.
Pod dobrou práci se můžeš podepsat, hlásí ve své kampani společnost OKsystem. Na billboardech se za ni podepisují talentovaní tenisté Linda Nosková a Jakub Menšík, které firma dodávající IT produkty a řešení podporuje. Není to náhodné spojení: zakladatel Martin Procházka je velký tenisový fanoušek a šampion nejen veteránských turnajů.
OKsystem patří k tradičním českým IT dodavatelům, jeho software najdete na řadě ministerstev, úřadů i soukromých firem. A to nejen v Česku – ve Spojených státech je například hlavní softwarový dodavatel projektu VacayMyWay.com, což je portál na krátkodobé ubytování a konkurence Airbnb. Pražská společnost sílí také v oblasti robotiky, kde spolupracuje s firmou Yaskawa, jedním z největších producentů průmyslových robotů na světě.
Jste jeden z největších dodavatelů IT řešení pro stát. Co pro něj všechno děláte?
Především děláme pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, už od roku 1993. Nejdřív se udělal systém pro nepojistné sociální dávky a dávky v nezaměstnanosti, a tuto expertizu držíme doteď. To, s čím se klienti setkávají na úřadech práce, teče skrze naše systémy. V průběhu času k tomu přišly i projekty na České správě sociálního zabezpečení, konkrétně výběr pojistného OSVČ.
Na ministerstvu práce jste ale vždycky neměli jednoduchou pozici.
Ano, jednu dobu tam byla tendence nás nahradit. Dlouhou dobu bylo ministerstvo kritizované jako resort s nejhorším IT. Roky jsme přicházeli se snahou, jak ho modernizovat, ale nikdo ji nereflektoval. Nikdo neměl chuť to dělat. To se změnilo, no spíš se to úplně otočilo. Ministerstvo práce je teď v digitalizaci etalon (příkladem pro ostatní instituce – pozn. red.). Je to do velké míry zásluha náměstka Karla Trpkoše, jenž ji má na starosti. Je to zkušený manažer, v IT dělá celý život. Ministerstvo má portál Jenda, akronym pro Jednoduše na dávky, kde se dá vyřešit většina agendy jako například v elektronickém bankovnictví. Vypadá to už jak v 21. století.
Loni se objevily problémy se zpožďováním výplaty dávek. Co se stalo?
Na úřadech práce nestíhali zpracovávat žádosti o dávky. Úzké hrdlo nebylo v systémech. Typicky šlo o pražské pobočky a mělo to souvislost s válkou na Ukrajině – přišlo k nám hodně uprchlíků, stát pro ně vypsal dávky a skokově úředníkům narostla agenda, kterou musí zpracovávat. Místo toho, aby ji stihli vyřídit v zákonné lhůtě 30 dnů, to někde trvalo i tři měsíce. Do velké míry se problém podařilo eliminovat tím, že vznikl systém na pozadí, který dokáže jednotlivé žádosti rozhazovat podle kapacity po celé republice. Žádost z Prahy mohou zpracovat klidně na Moravě.
Co jsou konkrétně vaše řešení?
Dodáváme velké informační systémy – jak backend, tedy zvenku neviditelnou část jako databáze a business‑logiku, tak i frontend, tedy část, s níž se setkávají uživatelé. To mohou být desítky tisíc uživatelů nebo i milionů lidí, kteří na portál chodí žádat o dávky, komunikovat s úřadem nebo si v našem systému vyzvednout výplatní lístek. Naše expertiza jde od návrhů a řízení projektů přes analýzy, grafické zpracování a samotný vývoj až po následné věci typu testování a uživatelská zkušenost. Pokrýváme tedy úplně celý životní cyklus digitalizačních projektů.
Všechno to je software na míru?
To ne, část využívá naše hotové produkty. Například OKbase, což je jeden z největších personálních informačních systémů na českém trhu, nebo Checkbot, což je program pro průmyslové roboty. Máme vlastně tři byznysové nohy: první je vývoj softwaru, druhá produktové portfolio softwarových řešení a třetí – a to o nás není moc známo, ač na tom OKsystem v roce 1990 začínal – provozujeme IT školicí středisko.
Kde všude váš personální informační systém používají?
Na ministerstvech školství, dopravy a kultury, dále ve Státním zemědělském a intervenčním fondu, Podpůrném a garančním rolnickém a lesnickém fondu… úřadů je hodně. Ještě řádově víc zákazníků je ovšem mezi soukromými firmami: Billa, Penny, Linet, CSG, Omnipol, KFC… Klientů OKbase je téměř 400 a lidí, kteří jsou naším systémem řízeni, je skoro 400 tisíc.
V čem je to dobré?
Funkcí to má celou řadu, ale zmíním třeba modul plánování směn. To se týká provozů, jako je třeba Costa Coffee nebo výrobní podniky. Zavedli jsme na to strojové učení, které dokáže nahradit člověka, jenž má za úkol plánování směn a jejich následné řešení v již hotovém plánu. Náš software nabízí zaměstnancům možnost si stanovit preference, kdy by chtěli mít směnu, kdy naopak ne, máme tam burzu směn a tak dále. Místo toho, aby někdo pořád seděl u Excelu a po telefonu zjišťoval, jestli Franta může vzít změnu za Pavla, tak to udělá program sám. Máme to nasazené třeba ve VFN na Karlově náměstí a jsou nadšení.
Řekněte mi také něco o Checkbotu. Ten ovládá robotická ramena v továrnách?
Ne, my je neovládáme. Ovládání robotů si výrobní firmy dělají samy, my řešíme jejich monitoring – v reálném čase analyzujeme obrovské množství dat ze všech čidel, jimiž jsou vybaveny, a data přehledně vizualizujeme. Má to spoustu funkcí, kromě aktuálního přehledu je to dobré například i pro prediktivní údržbu. V provozu tak dopředu vědí, že převodovka na rameni robota začíná mít jinou teplotu, a že až bude odstávka, měli by se na to podívat. Zásadně tak snižujeme náklady spojené s neplánovaným přerušením výroby. To je pro výrobní podniky vždy to nejhorší, co je může potkat.
Kvůli nepovedenému digitálnímu stavebnímu řízení je digitalizace ve státní správě velké téma. Jak na tom podle vás jsme?
Při realizaci projektů se potkáváme s partnery ve světě IT z celého světa, a když se bavíme o digitalizačních projektech v Česku, jsou většinou překvapeni z toho, co vše jde u nás vyřídit na dálku. To, co v naší republice máme, určitě není průměr EU. Jsme mnohem výš.
Ale pak jsou tady i premianti typu Estonsko.
Jasně, severské země jsou nejdál. Ale Německo nebo Británie? Pro ně je sci‑fi nechodit na úřad a řešit věci online. V tomto srovnání na tom nejsme vůbec špatně. Třeba jak je zpracovaná katastrální mapa? V Evropě nic lepšího není. Obecně se dá říct, že covid ekonomice hodně uškodil, ale do digitalizace státní správy přinesl velký posun. S digitálním stavebním řízením mě to hodně mrzí, protože to vrací pachuť, že cokoli se spouští ve státní správě a týká se to digitalizace, je vždycky průšvih. Není to pravda. O těch povedených věcech se vždycky mluví méně než o těch nepovedených.
A jaký je na to váš názor?
Spousta lidí se mě už ptala, ale vždycky odpovídám, že je osvobozující na to nemuset mít názor. Je to hodně složitá kauza a nejsem v detailu, takže nebudu něco vyhlašovat od stolu. Určitě to šlo udělat lépe, ale měli k tomu správné podmínky? Netuším.
Kromě IT dělá vaše firma i jeden netradiční byznys: dováží italské víno a olej. Proč?
Jsme většinový majitel společnosti VinoDoc, která je přímým dovozcem. Je to hezká komplementární věc k softwaru, kterého se člověk nemůže dotknout. Je fajn si s někým dát skleničku. Provozujeme několik e‑shopů, kromě toho našeho třeba i HNvíno.
Popište mi prosím krátce začátek příběhu OKsystem.
Firmu založili čtyři přátelé, kteří se po revoluci rozhodli podnikat. Okolo roku 2016 společníci dosáhli důchodového věku a chtěli svoje podíly prodat, proto Martin Procházka podíly ostatních skoupil. Od roku 2018 tedy naplňujeme znaky rodinné firmy: Martin je většinový majitel a má tu obě dvě dcery. Ve firmě začaly odspodu a dnes jsou členky užšího vedení. Loni se staly i menšinovými spolumajitelkami.
Jak moc je pan Procházka do řízení firmy ještě zapojený?
Je předsedou představenstva, podílí se na strategickém řízení, chodí na porady vedení. Hodně se bavíme, zajímá ho to. Velmi často je i na tenisovém kurtu – v 71 letech hraje turnaje a vždycky se chlubí, že má další pohár a že ve finále porazil nějakého třicátníka.
Letos poprvé překročíte miliardu korun obratu. Žene vás dopředu pokračující digitalizace?
Ano. Nejde jen o nové zákazníky, ale i ti stávající chtějí pokračovat v digitalizaci procesů i služeb. Nejoblíbenější je teď elektronické podepisování dokumentů. Zákazníkům říkáme: paperless HR neznamená, že budete mít smlouvy v podobě elektronického dokumentu, ale že informace mají mít jinou podobu. To, že se s ní někdo seznámil, se pomocí tokenu dá dneska krásně auditovat a cílem je jednoznačně nemít PDF, které stejně někdo jednou vytiskne.
Kopíruje váš zisk i vývoj obratu?
Máme výhodu, že se nezodpovídáme nějaké mateřské společnosti z ciziny, takže nemáme potřebu věci hrotit a upravovat. Vždycky záleží, do jakého roku vám velké projekty spadnou. Loni jsme byli na 100 milionech korun hospodářského výsledku, ale letos na tom budeme lépe, protože nám tam něco spadne z loňska. Pořád se držíme okolo 15 procent ziskovosti.
Omezuje vás nedostatek lidí v IT?
Je pravda, že dlouho lidi nebyli. Od jara letošního roku ovšem cítíme velkou změnu na trhu práce v IT. Najednou jsou lidé dostupní a jejich požadavky nejsou úplně přehnané. Roky 2021 a 2022 byly v tomhle směru úplně šílené.
Čím si změnu vysvětlujete?
Může to být propouštěním ve velkých technologických firmách. Na druhou stranu v Praze mezitím jiné otevřely svá vývojová centra. Máme možná jen lepší pozici, protože jsme na trhu aktivnější a jsme více vidět v marketingu. A lidi jsou u nás spokojení, v indexu zaměstnanecké spokojenosti Atmoskop jsme úplně nahoře.
Máte vizi, co s firmou dál?
Nabízet řešení s přidanou hodnotou a mít spokojené zaměstnance. Vím, že to je taková „soft“ odpověď, ale do tvrdých čísel bude vstupovat řada faktorů a mohou projekce úplně vykolejit. Nezříkám se zodpovědnosti a ani si nemyslím, že by nás měla motivovat teorie nerůstu, ale zároveň nechci kreslit nekonečné „hokejky“ na cestě vzhůru.
